Tipy na výlet

Tipy na výlet

 PRADĚD

Praděd (Altvater, 1492 m) je nejvyšší horou Moravy a pátou nejvyšší horou v České vysočině. Praděd se nachází na území okresu Bruntál a má nejdrsnější podnebí na Moravě - průměrná roční teplota je zde pouhých 0,9 stupňů Celsia. Na vrcholu hory stojí 145 metrů vysoký vysílač, do roku 1959 zde stála také kamenná rozhledna. Vrchol Pradědu byl vyhlášen za přírodní rezervaci, jež je součástí velkoplošné státní přírodní rezervace Praděd. Z vrcholu je daleký rozhled na Pradědskou a Keprnickou hornatinu, město Jeseník, Bruntál, Králický Sněžník a za zvlášť příznivých podmínek je vidět až na Krkonoše a Vysoké Tatry.


BÍLÁ OPAVA

Bílá Opava pramení na jižním svahu Pradědu v nadmořské výšce 1260 metrů. Po třinácti kilometrech ústí u Vrbna do Střední Opavy. Na několika kilometrech nejhořejšího úseku potok tvoří peřeje, kaskády a vodopády. Právě tímto úsekem vede Naučná stezka Bílá Opava. Dravá říčka Bílá Opava zde vymlela hluboké a rozervané koryto s obrovskými balvany, mezi nimiž si razí cestu dravá voda.


REJVÍZ

Rejvíz leží 7,5 km jihozápadně od Zlatých Hor, v romantické krajině uprostřed lesů a je nejvýše položenou obcí ve Slezsku. Nadmořská výška zde dosahuje téměř 800 metrů. Obec byla založena koncem 18. století, tehdy se jmenovala Reihwiesen (bohaté louky), z čehož postupným komolením vzniklo dnešní jméno. Jedná se o malebnou osadu s částečně zachovalou německu lidovou architekturou. V okolí se nachází řada turistických zajímavostí např. Velké mechové jezírko, zřícenina hradu Kobrštejn, nebo památník obětem I. světové války.

Státní přírodní rezervace Rejvíz
je se svou rozlohou 350 ha největším rašeliništěm Moravy a Slezska. Rašeliniště vzniklo v době poledové a svůj vzhled si zachovalo díky klimatickým podmínkám - nízké průměrné roční teplotě (5,6 stupňů Celsia) a vysokým srážkám (1400 mm ročně).
V této přírodní rezervaci byla zřízena naučná stezka. Naučná stezka je dlouhá necelé 2 km a mohou se po ní pohybovat jen pěší v době od 8 do 18 hodin. Počátek trasy je u penzionu Rejvíz (bývalá Noskova chata). U zastavení č.4 je nutno zaplatit vstupné. Závěrečná část naučné stezky vede po povalovém chodníku až k Velkému mechovému jezírku. Je dlouhé 68,5 m, široké 41 m a hluboké 2,95 m. Vrstva rašeliny zde dosahuje 300 cm. Vstup k nedalekému Malému mechovému jezírku není dovolen.


 ZLATÝ CHLUM

Dominantou malebného městečka Jeseník je kromě Priessnitzových lázní také nedaleký vrchol Zlatý Chlum 875 (m.n.m.) s kamennou, 26 m vysokou rozhlednou. Z věže je úchvatný výhled na Otmuchovské jezero v Polsku. Jižní výhled zachycuje celé pásmo Hrubého Jeseníku od Pradědu až k Šeráku. Za příznivého počasí je západním směrem viditelná skupina kralického sněžníku a severozápadním Rychlebské hory.


ČERTOVY KAMENY

Čertovy kameny jsou skalní útvar nacházející se na severním úbočí Zlatého chlumu asi 3 km od Jeseníku. 40 m vysoký a 100 m dlouhý skalní útvar dal i jméno turistickému objektu, který byl vybudován v jeho těsné blízkosti na počátku 20. století. Zatímco český název skaliska Čertovy kameny je spjat s prastarou pověstí, vysvětlující vznik tohoto místa, je německý název Harichstein (Harichovy kameny) zcela prozaicky odvozen od jména majitele pozemku, na němž skála stála, německého sedláka z České Vsi Vinzenze Haricha.
Výstup na vrcholek je zajištěn řetězy, z plošiny na vrcholku je pěkný pohled do údolí říčky Bělé, táhnoucí se od Jeseníku do Mikulovic a dále do polských rovin s výhledem až k Otmuchovskému jezeru.


LESNÍ BAR - LIPOVÁ LÁZNĚ

V horském prostředí Jeseníků, konkrétně v Rychlebských horách, se nachází tzv. lesní bar, který je umístěn nad obcí Horní Lipová. Zařízení spravují Lesy ČR, které financují budování různých odpočívadel a turistických koutků sloužících k odpočinku po namáhavé horské túře.
Turisté zde mají k dispozici širokou škálu nápojů, které chladí studená pramenitá voda, mohou si uvařit i kávu nebo čaj. Lesní bar funguje 24 hodin denně. Je zde pokladnička, která slouží turistům k placení jejich konzumace. Protože zde není žádný personál, záleží na poctivosti návštěvníků lesního baru, jestli zaplatí.
Na nápad přišel a o bar se stará revírník Ing. Václav Pavlíček, který se rozhodl zpříjemnit cyklistům a turistům namáhavé výlety do kopců pomocí vkusných odpočívadel a přístřešků. Soustava barů je situována podél cesty z Horní Lipové na Smrk (hraniční hora, 1125 m n. m.) v údolí říčky Vápenné.


ROZHLEDNA BISKUPSKÁ KUPA

Na české straně Zlatých hor u hranic s Polskem najdete 18 metrů vysokou kamennou rozhlednu Biskupská kupa, nejstarší rozhlednu v Jeseníkách. Těšte se na výhledy na Zlaté Hory a Nízký a Hrubý Jeseník, a přejí-li podmínky, tak dokonce na polskou Vratislav a vrcholky Vysokých Tater na Slovensku. K Biskupské hoře vede hned několik značených turistických tras: od muzea ve Zlatých horách je to k ní po zelené 4 kilometry, od Petrových bud pak taktéž po zelené jen 2 kilometry. Po červené se pak můžete vydat z polských Glucholaz.


 ZLATORUDNÉ MLÝNY, ZLATÉ HORY

Postupně se rozšiřující středověký hornický skanzen na řece Olešnici u Zlatých Hor vám v místě zvaném Údolí ztracených štol nabídne k prohlídce repliku dobových zlatorudných mlýnů ze 14. století, časů největší slávy dobývání zlata ve zdejším kraji.
Zařízení a exponáty jsou plně funkční a jejich provoz vám obsluha předvede. Expozice je ideálním cílem pro rodinné výlety, v místě je vybavení pro odpočinek.


 POTOK, CO TEČE DO KOPCE

Pár set metrů nad zlatorudnými mlýny byl z řeky Olešnice vybudován náhon, který pokračuje dál k zahrádkářské kolonii u Zlatých Hor a obkružuje město, přičemž se následně vlévá pod zámeckým vrchem se zříceninou Edelštejna do Černého potoka, který se ve městě vlévá do Zlatého potoka a míří dále do Polska.

V centrální malebné části naučné stezky se zhruba 300 metrů od zlatorudným mlýnů nachází unikátní místo. Voda zde totiž překonává fyzikální zákony a "teče do kopce". Tady nezbývá, než se poklonit umu tehdejších stavitelů, kteří dokázali s využitím svých znalostí převádět vodu mezi jednotlivými údolími pro potřeba horníků. V tomto případě voda proudí z údolí Olešnice přes hřbet štoly Tří králů až do rýžovišť zlata za Hadí louky.
Voda hrála naprosto zásadní roli při povrchovém i hlubinném získávání zlata, což platí dvojnásob pro rýžoviště, kde byl vody nedostatek, jako tomu bylo právě u Zlatých Hor. Optický klam je v popisovaném místě tak silný, že umocněn poklidnou atmosférou a jinak plynoucím časem získává návštěvník pocit, že se na okamžik ocitnul mimo platnost všech platných přírodních zákonů.


ZÁMEK MOSZNA (PL)

Zámek v Moszně je jednou z nejznámějších památek jižního Polska. Zámecký a parkový komplex je bývalým sídlem německé rodiny Tiele-Winckler. Tato obrovská stavba měřící 7000 čtverečních a 65 000 metrů krychlových byla postavena v 17 století. Obsahuje 365 pokojů a 99 věží. Tím připomíná anglické hrady z alžbětinského období. Koňská farma s plnokrevnými Arabskými koni přitahuje mnoho nadšenců jezdeckého sportu .

Kromě samotného zámku zahrnuje celý komplex i park, který nemá žádné přesné hranice a sousedí s okolními poli, loukami a lesy. Jeho hlavní osa může být charakterizována jako geometrická. Vede od brány, podél dubových a pak kaštanových cest, směrem k paláci. Dále park pokračuje do ulice s lipovými stromy se symetrickými vodními kanály, které se nacházejí po obou stranách cesty, a to vše lemované několika rododendrony.

Osa parku končí u bývalého památníku Huberta von Tiele Wincklera. Na východní straně lipové ulice najdete rybníček s ostrůvkem, kterému majitelé říkají Velikonoční ostrov. Na tomto ostrově najdete zasazené jehličnaté keře a lze se em dostat přes most postavený v čínském stylu. Zahrada, která je součástí komplexu celého parku, byla obnovena o něco dříve než samotný zámek.


JESKYNĚ NA ŠPIČÁKU

Špičák (zvaný též Velký Špičák) je zalesněný kopec (516 m), nacházející se 1 km severně od Písečné. V podzemí kopce je jeskynní labyrint, zpřístupněno je 230 metrů chodeb. Špičák je budován krystalickým vápencem, který vytváří mohutný skalnatý hřeben 260 metrů dlouhý a až 33 metrů vysoký. Na skalách jsou krásně vyvinuté škrapy. Jeskyně jsou prakticky bez krápníkové výzdoby, zato s neobvyklými srdčitými a vejčitými profily chodeb. Ty byly pravděpodobně vymodelovány tavnými vodami pevninského ledovce, který v jedné z ledových dob zasáhl až k České Vsi. Přes 400 metrů dlouhý podzemní labyrint chodeb a puklin je vytvořen v devonských mramorech (mořské usazeniny, stáří 350-380 milionů let). Vývoj krasových prostor byl výrazně ovlivněn tavnými vodami ledovce, které daly jeskyni konečnou podobu a chodbám charakteristický srdcovitý profil. 230 metrů dlouhá prohlídková trasa je bezbariérová.


LÁZNĚ JESENÍK

Priessnitzovy léčebné lázně leží v malebné poloze na svazích Studničního vrchu asi 2 km od města Jeseník, v průměrné nadmořské výšce 620 m, nejsevernějším výběžku Slezska a Moravy. Areál tvořící dominantu širokého okolí stojí na místě původní osady Gräfenberk, v níž se roku 1799 narodil Vincenc Priessnitz, světoznámý zakladatel těchto vodoléčebných lázní. Lázně mají mimořádně příznivé klimatické podmínky, neboť jsou ze tří stran chráněny vysokými hřebeny hor, pouze na východ je údolí otevřeno do polských rovin. Tato poloha zajišťuje velmi vhodné mikroklima pro celoroční léčení především dýchacích cest, potíží krevního oběhu a nervové soustavy.


ŠERÁK

Šerák (Hochshar) je jeden z nejvyšších vrchů (1351 m) v Keprnické hornatině, na hlavním hřbetu, 9 km jihozápadně od Jeseníka, k jehož okresu patří. Na vrcholu Šeráku byla vyhlášena přírodní rezervace, která je součástí rezervace Šerák - Keprník - Vozka. Pod vrcholem Šeráku stojí více než sto let stará kamenná turistická Jiřího chata s restaurací.


DLOUHÉ STRÁNĚ

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně se nachází na říčce Divoká Desná v pohoří Jeseníky, u obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk. Jejím posláním je plnit pro elektroenergetickou soustavu naší republiky svým výkonem 650 MW statické a dynamické služby. Statickou službou se rozumí efektivní přeměna přebytku energie v soustavě na energii špičkovou. Tento proces se uskutečňuje čerpáním vody z dolní nádrže do horní v době jejího přebytku a opačně - výrobou elektrické energie turbinovým provozem. Mezi dynamické služby patří zejména podíl PVE na regulaci výkonu a frekvence v soustavě a funkce pohotové rezervy v systému.


KARLOVA STUDÁNKA

Lázně Karlova Studánka leží v nadmořské výšce průměrně 800 m. n. m., těsně na východní straně Pradědu (1492 m), nejvyšší hory Moravy a pohoří Jeseníků, v alpskoromantickém údolí šumící Bílé Opavy. Lesní svahy, obklopující lázně, stoupají na severozápadě až k Pradědu, na severu, jihu a východě nepřevyšují 1000 m, ustupují krásnému údolí otevřenému k jihu, které je ze všech stran chráněno proti drsným a prudkým větrům. Jehličnatý les, který Lázně obklopuje má zvláštní půvab a ve vyšších polohách má charakter pralesa. Je součástí, přes 1000 km čtverečních velkého, lesního území, zasahujícího do rezervace v okolí Pradědu. Proto mají Lázně Karlova Studánka čistý vzduch bez znečištění. Kromě toho leží daleko od průmyslových oblastí. Tradice říká, že je zde nejčistší vzduch ve střední Evropě. Navzdory své vysoké poloze mají Lázně v důsledku své chráněné polohy poměrně mírné, podhorské podnebí a nejsou zde mlhy. Mnohdy jsou zde chladnější noci.


Koupání

  • Lom Rampa
  • Villa Regenhat
  • Velké Losiny
  • Koupaliště Jeseník
  • Wellness centrum Priessnitz

Běžkování

  • Rejvíz
  • Skřítek
  • Paprsek
  • Červenohorské sedlo - Praděd
  • Dlouhé stráně

Lyžovaní

  • Ramzová
  • Branná
  • Kouty
  • Červenohorské sedlo
  • Filipovice

Další aktivity

  • Střílení (klasická a broková střelba) - Písečná
  • Letiště Mikulovice
  • Single trail - Rychlebské stezky
  • Auto-moto muzeum - Česká Ves
  • Adrenalin park Jeseník
  • ZOO fauna park Lipová-Lázně
  • Adventure minigolf Priessnitzovy lázně
  • Golf Driving Range Jeseník (Za podjezdem, Jeseník)
  • Tenisový klub Jeseník
  • LUCKY HORSE RANCH (Mikulovice - Kolnovice)

Restaurace

  • Na Palubě - Mikulovice
  • Křížový vrch (nad Jeseníkem)
  • Rezidence u Jezera (Písečná) 
  • U Pekina (Dolní údolí, Zlaté hory)